Česká republika leží v mírném klimatickém pásmu, které nabízí zahrádkářům čtyři výrazné roční doby. To je výhoda i výzva zároveň. Správně zvolené odrůdy a dobrá příprava záhonů vám umožní sklízet čerstvou zeleninu od května až do listopadu.
Plánování záhonů a střídání plodin
Jedním z nejdůležitějších principů úspěšné zeleninové zahrady je střídání plodin – takzvaný osevní postup. Každá zelenina odebírá z půdy jiné živiny a zanechává po sobě různé choroby nebo škůdce. Pěstování stejné zeleniny na stejném místě rok po roce vede k vyčerpání půdy a hromadění nemocí.
Základní pravidlo říká, že na stejné místo by se stejná zelenina měla vrátit nejdříve po třech až čtyřech letech. Rozdělte záhon do čtyř částí a každý rok posuňte skupiny plodin o jeden díl dál.
Tip pro začátečníky: Nakreslete si plán záhonu na papír a každý rok si poznamenejte, co kde rostlo. Ušetříte si tím spoustu problémů v budoucnu.
Rajčata – nejoblíbenější zelenina českých zahrad
Rajčata jsou v českých zahradách nejrozšířenější zeleninou. Zdroj: Wikimedia Commons (Public domain)
Rajčata patří k nejoblíbenější zelenině v českých zahradách. Vyžadují teplo a sluníčko, proto je důležité vybrat pro ně nejslunnější místo na zahradě. V Čechách se rajčata vysévají v únoru nebo březnu do truhlíků v interiéru a přesazují se ven až po posledních mrazech – obvykle po 15. května.
Výběr odrůd rajčat pro českou zahradu
Pro české podmínky jsou vhodné odrůdy s kratší vegetační dobou, které stihnou dozrát i v méně teplých letech. Oblíbené jsou:
- Stupické polní rané – česká odrůda, velmi raná, odolná vůči chladu
- Harzfeuer – středně raná, vhodná pro volné pěstování
- Tornado F1 – hybridní odrůda odolná vůči chorobám
- Cherry rajčata – dozrávají rychle, vhodná i pro nádoby na balkoně
Péče o rajčata
Rajčata potřebují pravidelnou zálivku přímo ke kořenům – mokré listy jsou náchylné k plísni. Tyčkové odrůdy je třeba průběžně vázat a odstraňovat postranní výhony (tzv. zálistky), aby rostlina soustředila energii do plodů. Zálistky odlamujte ráno, aby rána přes den zaschla.
Rajčata hnojte každé dva týdny draselnatým hnojivem, které podporuje tvorbu plodů. Vyhněte se přehnojení dusíkem – způsobuje bujný růst listů na úkor plodů.
Mrkev – nenáročná a výnosná
Mrkev sklizená v českém klimatu. Foto: Pavel Ševela / Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Mrkev je jednou z nejnenáročnějších zelenin pro českou zahradu. Daří se jí v hluboké, kypré a kamenité půdě zbavené půdě. Výsev probíhá přímo na záhon od března do července – čím dříve zasejete, tím dříve sklídíte.
Příprava půdy pro mrkev
Mrkev nesnáší čerstvý chlévský hnůj – způsobuje větvení kořenů. Záhon hnojte kompostem nebo minerálními hnojivy nejméně rok před výsevem. Půdu prokypřete do hloubky alespoň 30 cm, aby kořeny mohly volně růst.
Semena mrkve jsou drobná a klíčí pomalu – obvykle 2 až 3 týdny. Smíchejte je s pískem pro rovnoměrnější výsev. Po vzejití prořeďte rostliny na rozestupy 5–8 cm.
Okurky a cukety – letní hojnost
Okurky a cukety jsou teplomilné plodiny, které se v Čechách vysévají nejdříve v polovině května, nebo přesazují předpěstované sazenice. Potřebují hodně vody a živin – záhon bohatě obohacte kompostem.
Okurky salátové pěstujte na tyčích nebo síti – šetří místo a plody jsou čistší. Cukety naopak rostou jako keře a zabírají více prostoru, ale jsou velmi výnosné. Sklízejte je pravidelně, dokud jsou malé – přezrálé cukety jsou méně chutné a brzdí tvorbu nových plodů.
Věděli jste? Cuketa je botanicky plod, nikoli zelenina. Patří do čeledi tykvovitých, stejně jako dýně nebo meloun. Více o botanice zeleniny se dozvíte na botanika.cz.
Paprika – pro trpělivé zahrádkáře
Paprika je ze všech zelenin nejnáročnější na teplo. V Čechách ji pěstujeme výhradně jako přesazované sazenice – výsev probíhá v lednu nebo únoru v teplém interiéru. Na záhon nebo do skleníku se přesazuje až po 20. května.
Pro venkovní pěstování vybírejte rané odrůdy jako Yolo Wonder nebo Danubia. Ve skleníku nebo fóliovníku lze pěstovat i pálivé odrůdy, které potřebují delší vegetační dobu.
Zálivka a hnojení – základ úspěchu
Pravidelná a správná zálivka je pro zeleninu klíčová. Zalévejte ráno nebo večer, nikdy v poledne za přímého slunce. Voda by měla být pokud možno dešťová nebo odstátá – studená voda z kohoutku může zeleninu stresovat.
Mulčování záhonů slámou, trávou nebo kůrou udržuje vlhkost, potlačuje plevel a zlepšuje strukturu půdy. Je to jeden z nejjednodušších způsobů, jak si usnadnit práci na zahradě.
Ochrana před škůdci bez chemie
Biologická ochrana je šetrnější k zahradě i k vám. Mezi osvědčené metody patří:
- Sítě a netkaná textilie chrání před mšicemi a bílou mouchou
- Mýdlový roztok (1 lžíce tekutého mýdla na 1 litr vody) odpuzuje mšice
- Kopřivový výluh posiluje rostliny a odpuzuje škůdce
- Přirození predátoři – slunéčka, střevlíci a ptáci – jsou nejlepší ochranou
Více informací o ekologickém zahradničení najdete na stránkách Bioinstitut.cz.
